Krkonoše: nejvyšší hory Česka a jejich „nej“

Krkonoše jsou nejvyšší pohoří Česka a zároveň nejsevernější velehory ve střední Evropě. Právě tady najdete nejvyšší horu Sněžku, nejhlubší ledovcový kar i největrnější místo v zemi. Hřebenovka je oblíbená jak v létě, tak v zimě, a to i proto, že se na ni dá vyjet z několika údolních středisek.

Průvodce shrnuje, co na hřebeni uvidíte, jak trasy naplánovat a na co si dát pozor, aby se z výletu nestalo martyrium. Hory tu mají vlastní mikroklima, a tak se vyplatí přizpůsobit nejen trasu, ale i výbavu a časový plán.

Sněžka: nejvyšší hora a výhled do dvou zemí

Sněžka měří 1603 metrů a je nejvyšším bodem Česka i celých Sudet. Z vrcholu je za jasného počasí vidět do Polska i daleko do vnitrozemí. Výstup je možný pěšky z několika směrů nebo lanovkou z Pece pod Sněžkou.

Vrchol je otevřený a větrný, teplota bývá o několik stupňů nižší než v údolí. Na vrcholu je občerstvení i poštovna, ale v hlavní sezoně se tam tlačí davy, proto se vyplatí vyrazit brzy ráno nebo naopak později odpoledne.

Obří důl a ledovcové kary

Obří důl patří k nejhlubším ledovcovým údolím v Krkonoších. Cesta dnem nabízí pohled na strmé svahy, vodopády a zbytky historického hornictví. Trasa je fyzicky náročnější a v horní části strmě stoupá, proto si na ni vyhraďte celý den.

Podobně působivé jsou kary nad Špindlerovým Mlýnem a Labský důl. Všechny leží v první zóně národního parku, kde se smíte pohybovat jen po vyznačených cestách. Za hranicemi cest hrozí nejen postih, ale i vážné nebezpečí v sutích a lavinových svazích.

Nejhlubší, největrnější a další „nej“

Krkonoše mají celou řadu rekordů: kromě nejvyšší hory je tu i největrnější místo Česka na Sněžce, kde vítr běžně přesahuje rychlosti, které si v údolí neumíte představit. Pančavský vodopád je zase nejvyšším vodopádem v zemi a měří přes sto metrů.

V zimě se hřeben mění v arktickou krajinu s hlubokým sněhem a ledovými plotnami. Turistické cesty se pak mění na lyžařské trasy a je nutné počítat s delší dobou přesunu i s tím, že některé úseky jsou uzavřené kvůli ochraně přírody.

Jak trasy naplánovat

Základem je zvolit si výchozí bod na úpatí — nejčastěji Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov nebo Rokytnice nad Jizerou. Odtud vedou značené trasy na hřeben i do údolí, a tak si každý může vybrat podle kondice a času.

Délku trasy volte podle kondice, hřebenovka je dlouhá a členitá. Lanovky a autobusy umí cestu zkrátit, ale v sezoně bývají plné, proto si jízdenky řešte s předstihem a počítejte s frontami.

Zimní Krkonoše a bezpečnost na hřebeni

Zima je v Krkonoších nejnáročnější období. Na hřebeni platí lavinové svahy i prudké změny počasí, proto se vyplatí sledovat aktuální výstrahy a nechodit do exponovaných partií sami. Běžky a sněžnice se hodí v nižších polohách.

Mimo značené trasy hrozí v zimě největší riziko, protože pod sněhem nejsou vidět terénní nerovnosti ani sutě. Kdo nemá zimní výbavu a zkušenosti, měl by volit trasy v údolích a kolem horských středisek.

Doprava, parkování a ubytování

Do Krkonoš se pohodlně dostanete vlakem i autobusem, a to včetně hřebenových středisek. Autem se vyplatí přijet mimo hlavní směny, protože parkoviště v centrech bývají plná a drahá, místy je parkování časově omezené.

Ubytování je nejlepší rezervovat s předstihem, zejména na hřebenovkách a v lyžařské sezoně. Horské chaty bývají obsazené, a tak se hodí mít připravenou alternativu v údolí, odkud se dá na hřeben vyjet ráno.

Krkonošské boudy a historie hor

Krkonoše nejsou jen hory, ale i krajina, kterou po staletí utvářeli lidé. Budní hospodářství, horské boudy a pastviny v nejvyšších polohách vznikly kvůli pastvě a dřevu, které se odtud sváželo do údolí. Dnes z nich jsou turistické chaty s občerstvením.

Mnohé boudy si dodnes drží svou podobu i jména, a tak se při túře můžete zastavit na místech, kde se zastavovali i dávní horalé. Procházka mezi nimi je sama o sobě zážitkem a nabízí odpočinek v polovině trasy.

Doprava na hřeben a parkování

Na hřeben se dá vyjet lanovkou z Pece pod Sněžkou nebo autobusem z okolních středisek. Autem se dostanete jen do údolních obcí, ale parkoviště v centrech bývají plná a drahá, místy je parkování časově omezené.

Vyplatí se nechat auto na okraji města a dál pokračovat autobusem nebo lanovkou. V sezoně jezdí spoje často, mimo sezonu se vyplatí jízdní řád pečlivě zkontrolovat, protože spojů bývá méně a návrat může být komplikovaný.

Na co myslet před výstupem

• Počasí v horách se mění rychle — vezměte vrstvy, čepici a rukavice i v létě.
• Ověřte si aktuální stav cest a lanovek před odjezdem.
• V první zóně parku se pohybujte jen po vyznačených trasách.
• Nechoďte na hřeben za bouřky a silného větru.

Kdo chce zažít Krkonoše bez davů, měl by volit všední den mimo prázdniny. Hřebenovka v ranním světle patří k nejhezčím trasám v zemi a za několik hodin se dá přejít z jednoho údolí do druhého, aniž byste potkali víc než pár dalších turistů.